Nálezy z doby hradištní patří na Libochovicku opět k těm bohatším. Na Brníkově byl při kladení vodovodu mezi brníkovským dvorem a kruhovkou v roce 1900 nalezen kostrový hrob se dvěma ostruhami a brouskem. O čtyři roky později, v roce 1914 nalezl E.Bilicz nepoškozenou keramickou nádobu. V Černivě v roce 1934 nalezl pan Josef keramický střep. V roce 1908 nalezl v Dubanech pan Woperschalek keramickou nádobu. V období let 1914 – 1931 bylo na jižním svahu Rohatce, v bývalé cihelně p.Holého, v hloubce od 30 cm do dvou metrů nalezeno 7 kostrových hrobů a v nich 2 železné nože, bronzová záušnice, keramická nádoba, tři železné šipky a 3 železné zlomky. Hroby byly orientovány směrem západ-východ. Na vrchu Házmburku byl nalezen fragment nádoby v roce 1925 a tamtéž nalezl v roce 1933 pan Chroust lahvovitou nádobu. V roce 1935 zde byla nalezena železná ostruha. Na západním svahu nalezl cestář p.Minka v roce 1955 železný depot. Na východním svahu nalezl v roce 1968 V.Smrž keramické střepy. V Klapém pak bez udání polohy a data 2 fragmenty keramiky a keramické zlomky. V Křesíně byl v roce 1909 v bývalé pískovně odkryt kostrový hrob č.1. Na poli ppč.183 a 184 byl v roce 1925 nalezen kostrový hrob č.2 s nádobou. Vedle něj byl v témže roce odkryt kostrový hrob č.3. V roce 1950 pak pan Moravec nalezl kostrový hrob č.4 ve štěrkovně. Hrob obsahoval kromě jiného i nádobu, zlomky kování, 7 skleněných korálků a železný nůž. V roce 1961 byl při stavbě oplocení vepřína nalezen kostrový hrob č.5 a v něm korálek a dvě keramické nádoby. V roce 1964 nalezl V.Pavlík na poli ppč.729 obilní jámu. Bez udání nálezových okolností jsou 4 keramické nádoby, patrně také z hrobů.
Na levouském hradišti „Na Šancích “ byl v roce 1908 nalezen hrabětem Herbersteinem soubor keramiky, dále pak panem Slámou v roce 1950 keramický střep a nakonec panem Pavlíkem v letech 1949 – 50 soubor keramiky a struska. Bez data získání bylo nalezeno 10 fragmentů keramiky. Je zřejmé, že výhodnou polohu starého hradiště u Levous využili lidé ještě vícekrát. Prokazatelné je její využití v slovanské střední době hradištní v 9. - 10. století. Dodnes se dochovaly zbytky mohutných obranných valů, které byly s příkopem široké kolem devíti metrů. Ve své době tedy bylo hradiště dobře opevněné. V průběhu 19. století se čeští obrozenci snažili najít bájný "Libušín" (jako sídlo kněžny Libuše, Krokovy dcery) a soustředili pozornost do těchto míst z důvodu etymologické podobnosti názvu obce (Levousy - Livousy - Libussy). Pravěké hradiště, objevené při jv. okraji obce, považovali za potvrzení tohoto vztahu, až do doby, než byl pravý Libušín identifikován poblíž Kladna.
V Poplzích byl v roce 1912 nalezen kostrový hrob s nádobou a v bývalé panské školce nalezl pan Jirásek v roce 1910 zlomek bronzové záušnice. Nález kostrového hrobu s nádobou byl učiněn i v Radovesicích, a to v roce 1914 panem Biliczem. Ten samý nálezce našel ve Slatině v roce 1914 keramickou nádobu. V Sedlci byl nalezen okrajový ornamentovaný keramický střep.
O osídlení Libochovic v době hradištní (tedy do 10 – 12.století) svědčí následující nálezy. V bývalé panské pískovně byly nalezeny 2 střepy keramiky sídlištního typu. V neznámé lokalitě byla nalezena lahvovitá nádoba.
V Růžové ulici byl objeven v roce 1931 střep a část běhounu kamenného mlýnku ze sídlištního objektu. V témže roce byly na náměstí nalezeny 2 keramické střepy sídlištního typu. V roce 1937 byl u kostela nalezen panem Rubličem keramický střep. Na cestě k Jiřetínu nalezl pan Zázvorka hliněný přeslen.

zpět        vpřed