Perioda příchodu Slovanů se zčásti kryje s
dobou stěhování národů, avšak usazením slovanských kmenů začíná u nás
období ranného středověku.
Do časně slovanského období spadá tzv.
kultura pražského typu - štíhlé vázovité nádoby s nízkým hrdlem, ve kterých bývá uložen popel a kosti spáleného nebožtíka. Starobylost slovanského osídlení dokazuje nález z hrobu z Bohušovic n. O., nález zdobeného pražského typu z Chožova u Loun, kostrové hroby z Prosmyk na Litoměřicku a jinde. Poslední obsahovaly železné sekery, nože a křesadla, výrobky to vyspělého domácího kovářství. Je jasné, že Slované zpočátku osídlovali úrodné půdy v okolí řek, využívajíce při tom osady s původními obyvateli, kterým nezbylo nic jiného, nežli se přizpůsobit, nebo odejít.
Zdejší Slované velmi záhy změnili svůj původní žárový pohřební ritus za pohřbívání nespálených těl v natažené poloze, patrně pod vlivem svých germánských sousedů, jejichž zbytky se udržely v severozápadních Čechách snad až do 7. století. Zvláštností místních Slovanů je i velmi úzký kulturní kontakt s oblastmi osídlenými lužickými a polabskými Slovany. Kontakty se projevují zejména na keramice, a to jak ve výzdobě (na př. motiv jedlové větve, šikmé křížky, kroužky, lomenice, pletenec atd.), tak na tvarech (dvojkuželovité formy s ostrým lomem. tvary s válcovitým hrdlem, ploché pokličky apod.).. Keramika tohoto rázu byla zjištěna v
Radovesicích.
Z nekeramických předmětů používali staří Slované kostěné hřebeny, šídla, žernovy, přesleny, železné nože, krátké meče a jiné. Z ozdob ty byly korále a náušnice.
Zřízení bylo kmenové, vedené náčelníkem. Základní hospodářskou činností bylo zemědělství, jak o tom vypovídají nálezy radlic, kos a srpů.