Do vývoje zdejší krajiny zasáhl v 80.letech 9.století za knížete Svatopluka rozvoj Velkomoravské říše. Toto období představuje dobu středohradištní.
Před vznikem přemyslovského státu bylo území Ústeckého kraje osídleno drobnějšími kmenovými celky, v jejichž čele stála kmenová knížata. Podle dochovaných písemných zpráv, které musíme brát s rezervou, je to doba bájí a pověstí, zaujali severní část labské průrvy a dolní tok Ploučnice Děčané, soustředění kolem kmenového hradu Děčína, (který stál na Stoličném vrchu u Děčína) dolní Poohří s přilehlou částí Polabí Litoměřici, se střediskem na litoměřickém hradě, Žatecko. Lounsko a Chomutovsko byly doménou Lučanů, jejichž hlavním hradem byl Žatec, a Podkrušnohoří s údolím Běliny osídlili Lemuzi, jejichž středisko bude nutno hledat na hradišti u Zabrušan. Tyto kmeny sváděly mezi sebou často bratrovražedné boje…..
Na Libochovicku se podle pověstí,stýkaly kultury dvou kmenů, Lučanů a Litoměřiců. Lucký kníže Vlastislav nechal vybudovat pravděpodobně na troskách bývalého keltského oppida hradiště nazvané podle jeho jména Vlastislav. Další lucké hradiště bylo položeno u Levous. Litoměřici měli podle pověsti obnovit obranné hradiště na vrchu Klapý. Dalimil však uvádí toto hradiště jako lucké, postavené mnohem později po smrti Vlastislavově jistým Lévou.
Archeologické nálezy z doby kmenového zřízení jsou dosud velmi chudé a nelze z nich vyvozovat bezpečné závěry ani o hospodářském a společenském životě, ani o rozsahu území jednotlivých kmenů. Archeologické badatele zde čekají ještě dlouhá léta detailního studia a systematických výzkumů.

zpět        vpřed