Dne 4.února roku 1612 vystavil král Matyáš II. Janu Zbyňkowi Zajíci z Házmburka listinu na Brozanské panství.

(Kronika města Budyně str.70)

"My Mathyáš druhý z Boží milosti Uherský, Český, Dalmatský etc. král etc., arcikníže Rakouské, markrabie Morawské, Lucemburské a Slezské kníže, a Lužický markrabě, oznamujeme tímto listem wšem, že jest nám urozený Jan Zbyněk z Hazmburku na Budyni a Brozanech, rada naše, president nad appellacemi na hradě Pražském zřízenými, a nejwyšší dědičný truksas a kuchmistr králowstwí Českého, wěrný náš milý we wší poníženosti ponížené listy a obdarowání slawné paměti předka našeho krále Wladislawa na statek Brozanský se wztahující in originali přednesl, totiž:
prwní, w kterém se zapisuje a zastawuje někdy urozenému Litwínowi z Klinštejna a dědicům jeho twrz a wes Brozany s wesnicemi Hostěnicí a Rochowem se wším k němu příslušenstwím w patnácti let pořád zběhlých s jistými wejminkami, kterak by táž twrz a wesnice po wyjíti toho času wyplacena (wšak k ruce a držení těch osob, jímž by to sprawedliwě příslušelo) býti měla, jehož datum w Praze před sw.Ondřejem apoštolem Božím létha tisícího čtyřstého osmdesátého druhého (29.2.)
Item druhý list, w kterým týž slawné paměti král Wladislaw někdy slowútnému Wojtěchowi Twochowi z Nedwědkowa a dědicům jeho jakožto majícímu sobě dobrou wůli swrchupsané práwo na týchž: twrzi a wesnicích postoupené dotčeného zápisu potwrzowati a k tomu sto kop grošůw Českých dobrých stříbrných rázu pražského připisowati a tu milost činiti ráčí, aby on Wojtěch nebo dědicowé jeho na dělání a stawení již psané twrze do sta kop grošůw Českých naložiti mohl; jehož datum na hradě Pražském w středu před sw.Wáclawem letha Božího tisícího čtyrstého osmdesátého sedmého. (27.9.)
Třetí w kterým témuž Wojtěchowi Twochowi na stawení swrchupsané twrze půl druhého sta kop grošůw Českých k prwním summám se připisuje, jehož datum na Budíně w outerý po swaté Trojici létha tisícího čtyrstého dewadesátého třetího.
Čtwrtý, kterým král Wladislaw wšecky swrchu psané zápisy statečnému Jindřichowi z Wřesowic potwrzowati a nám práwo wšecko a dědice jeho potwrzowati, a wšecky summy peněz nákladních, kteréž by on neb dědicowé jeho nad předešlé zapsané summy na těch gruntech k Brozanům a wsi Hostěnicům a Rochowu příslušejících, buď na stawení twrze a dworu aneb na jiná díla rybničná a wodní jakž koliw pronaložiti a to prokázati mohli k prwním summám připisowati; ano i tu další milost činiti ráčí, aby on Jindřich z Wřesowic, dědicowé jeho a kdož by sobě ten list s dobrou wůlí postoupený jměl, od žádného z toho statku a zboží Brozan a wesnic Hostěnic a Rochowa splacowáni nebyli, žádným obyčejem bez jich wůle a dobrowolného k wejplatě swolení, jakž týž list, jehož datum na hradě Pražském na den sw.Matouše létha tisícího pětistého dewátého (21.9.) to w sobě obsahuje a zawírá, prosíce nás poníženě, poněwadž on sobě též majestáty od Jana Wáclawa Brozanského z Wřesowic jakožto prawého dědice již toliko samého žiwého pozůstalého z kmene wejšpsaného Jindřicha z Wřesowic, praděda jeho pořádně dobrou wůlí postoupené má, abychom mu též majestáty i s tou dobrou wůlí potwrditi na osobu jeho, dědice a budoucí jeho přewésti a obnowiti, jakož některé staré dobré wůle, nimiž se týž listy postupowaly, k založení přišly. jeho w tom, aby mu to k újmě nebylo, opatřiti ráčili.
K jehožto Jana Zbyňka z Hazmburku etc., ponížené prosbě nakloněni jsouce a widouce též listy celé a neporušené býti, s dobrým rozmyslem, naším jistým wědomím, s radou wěrných našich milých, mocí králowskou w Čechách we wšem jich znění, položení, w punklích, klausulích a artykulích jakoby w tento list náš slowo od slowa wepsány byly, i touž dobrou wůli Jana Wáclawa Brozanského z Wřesowic schwalowati, obnowowati, potwrzowati wšecko práwo w týchž listech obsažené na téhož Jana Zbyňka z Hazmburku, dědice a budoucí jeho jeho přewozowati, a že založení týchž některých starých dobrých wůlí, an již majestátem posledním wšecko práwo na dotčeného Jindřicha z Wřesowic přewedeno bylo, k žádné újmě býti nemá, to tímto listem naším opatrowati ráčíme, chtíce tomu konečně, aby on Jan Zbyněk z Hazmburka, dědicowé a budoucí jeho při tom wšem, což ty listowé w sobě obsahují, od každého člowěka jmíni, držáni a neporušitelně zachowáni byli, ty statky drželi, na díle neb pospolu prodati neb zastawiti, wšak wedle swrchupsaných listůw mohli a moc měli. Protož přikazujem wšem obywatelům a poddaným naším ze wšech stawůw králowstwí Českého w.m., abyšte dotčeného Jana Zbyňka z Hazmburku et. při tom schwálení, obnowení a potwrzení našem bez wšelijakých zmatkůw a odporností nyní i na časy budoucí zachowali, žádných jim w tom překážek nečiníce, ani komu jinému činiti dopuštějíce pod uwarowáním hněwu a nemilosti naší králowské, dědicůw i budoucích králůw Českých. A kdož by koliwěk měl sobě od něho Jana Zbyňka z Hazmburku dedicůw neb budoucích jeho tento list dobrou wůlí postoupený, ten aby měl wedle prwní dobré wůle smluw takowých neb zástawních to wše práwo nejinač než jakoby tento list na něho swědčil.

Tomu na swědomí pečet naši králowskou wětší k tomuto listu přiwěsiti jsme rozkázati ráčili. Jehož datum na hradě našem Pražském w sobotu po památce zwěstowání blahoslawené Panny Marie létha tisícího šestistého dwanáctého, králowstwí našeho Uherského čtwrtého a Českého prwního."