Poslední vůle Mikuláše Zajíce z Házmburka sepsaná 20.srpna roku 1582. (zkráceno)

(Desky zemské, C.22.O.26.)

"Já Mikuláš Zajíc z Hazmburku a na Budyni, nejwyšší a dědičný truksas králowstwí českého .......
statek swůj ..... po smrti swé odkazuji a dáwám Janowi Zbyňkowi, synu swému ..... Item osobu Jana Zbyňka syna swého poroučím a žádám k opatrowání osoby jeho urozeného pána pana Jiřího staršího z Lobkowic a na Mělníce, Libochowicích, M.Císařské raddě a nejwyššímu sudímu králowstwí Českého, panu šwagru mému zwláště milému. Jestližeby Pán Bůh mne prostředkem smrti z tohoto swěta prwe powolati ráčil dříwěji nežliby Jan Zbyněk syn můj let sprawedliwých nedošel, tehdá nad statkem swým mohowitým a nemohowitým, kterýž mám nebo míti budu, nařizuji k sprawowání k lepšímu neb užitečnějšímu poddaný swý Budynský, poroučím o tom takto: aby oni Budynští dwě nebo tři osoby z sebe zwolili, těm ten statek k opatrowání a sprawowání poručili k lepšímu a užitečnějšímu cožby Janowi Zbyňkowi, synu mému bylo, to aby wěrně a práwě jim se o tom důwěřuji jakožto k wěrným swým poddaným, sprawowali a opatrowali, a dluhy, tolikýž sirotčí peníze, což jsem jich tak k sobě přijal, jakby se to wyhledalo, tu aby bez umenšení splaceny a dány byly, cožby tak koliw toho po mně powstalo neb dobře bez uprodání statku mého takowé dluhy splacowány býti mohou. A w tom také poroučím, dokudžby Jan Zbyněk, syn můj práwě došlých let neměl, podle náležitosti aby se wychowati mohl, jemu budou na učení a nebo při Dwoře kterémkoliw na wychwání aby wydáwali.
Item též ty osoby nařízeny téhož statku mého k sprawowání, kteřížby koliw k tomu woleni byli, aby každého půl léta anebo nejdéle w roce počty pořádný od nejmenšího až do nejwětšího aby činili.
Item přijímání takowých počtúw za to žádám předně urozeného p.p.Mikuláše z Lobkowic a na Nowých Hradech, J.M.Cís.raddy a hejtmana starého města Pražského, pana šwagra mého wzláště milého, a urozeného pana Šebestiana Rausendorffa z Špremberku a w Pohořicích, a urozeného pana Wáclawa Pětipeského z Chyž a Zejlberku a na Blahoticích, že od poddaných mých Budyňských k tomuto statku sprawowání nařízených takowé počty přijímati ráčili.
Item též za to urozeného p.p.Jaroslawa Smiřického ze Smiřic a na Kostelci Tlučowě nejwyššího maršálka dworu J.M.Císařské jakožto krále Českého, a urozeného p.p.Krištofa staršího z Lobkowice na Beškowicích, pánůw šwagrůw mých wzláště milých prosím, jestližeby se kdy oč poddaní moji stranú statku sprawowání jakožto Budyňští na radu k Waším Milostem utekli, že jich w tom radou swou opustiti neráčíte, nýbrž jím radou a nápomocni býti ráčíte.
Item též také o tom poroučím, co se Hedwičky, dcery mé dotýče, ta aby tu zůstala při paní Hedwice sestře mé zwláště milé. Týž aby ji z statku mého na wychowání a šaty wydáwáno bylo z jednoho každého roku od spráwcůw statku mého nařízených po 75 ff grošůw českých - a ty důwěrnosti k panu šwagru mému zwláště milému jsem, k urozenému p.p.Jiřímu Hasisteinskému z Lobkowic a na Neprachowě a k paní sestře mé Hedwice, sestře mé zwláště milé, že ji při sobě wedle tyto žádosti mé zachowati ráčí, a jestližeby pak Jan Zbyněk syn můj k létům přišel, tehdy ji bude mocti jakožto sestru swou k sobě přijíti a ji opatrowati, a ji ublížení a příkoření žádného dělati nedopouštěl, a jestližeby pak dýle u paní Hedwiky býti chtěla, tehdá jakož nahoře dotčeno, na wychowání aby jí byl powinen wydáwati jakož swrchu dotčeno. Pakliby Pán Bůh to dáti ráčil, žeby někde měla k místu přijíti, tehdá aby jí Jan Zbyněk syn můj byl powinen dáti wěna jejího 1000 ff gr.českých a wejprawu poctiwou tak jakž na ni náleží učiniti.
Item též jí toho odkazuji, předně řetěz, který má u sebe, který můj jest ze tří set dukátúw. Item křížek diamantowý, ten aby jí také wydán byl, Item wšecky prsténky i jiné wšecky zápony a záponky a klinotky, pásky, též konwičku stříbrnou pozlacenou, cožby se těchto klinotků wyhledalo, jí dáwám, kromě tří prstenů, dwou safírů, kteří w prsteně jsou, jeden, který jest po dobré paměti panu otci, a druhý safír též na prstenu welký, třetí prsten s tabulkou diamantowou, též koflíky, což jich koliw, ty Janu Zbyňkowi, synu mému býti mají.
Item jestližeby Pán Bůh wšemohoucí Jana Zbyňka, syna mého smrtí uchowati neráčil dříwěji, než-li by let swých sprawedliwých došel, tehdá nápad na Hedwičku dceru mou připadnouti má, a wezmouc jednoho komorníka pražského, bude moci se w týž statek uwázati, a jej držeti až do smrti swé má, a oni spráwcowé Budyňští nemají žádnému jinému toho statku postupowati, nežli jí. A jestližeby ji Pán Bůh uchowati neráčil, tehdá po smrti její ten nápad aby přišel na strýce mý Wiléma a Wáclawa Zajíce z Hazmburku i na dědice jejich, a tak oni se budou moci jedním komorníkem pražským w týž statek se uwázati a jej držeti a užíwati, jako swé wlastní. A o tom Hedwice dceři mé poroučím, pokudž ona toho statku w držení bude, aby poddaní Budyňští i jiné od wíry římské jak od starodáwna býwalo a jest potiskowáni nebyli, a kněz pořádný pod jednou způsobou aby tu jakož od starodáwna býwalo, chowán byl; - jestližeby pak to zjinačila, a jiný nějaké relige (wíry) a kněží tu míti chtěla, tehdy strýcowé moji Wilém a Wáclaw Zajícowé z Hazmburka hned budou moci jednoho komorníka pražského wzíti a w týž statek se uwázati a jej držeti užíwati jako swého wlastního.
Item wšak s touto znamenitou wýminkou, jestližeby oni strýcowé moji tolikyž to náboženstwí jakž swrchu o Hedwice dceři mé strany religi a kněží dotčeno změniti chtěli, a při starodáwném způsobu toho zanechati nechtěli, tehdá dáwám tímto kšaftem moc nejdůstojnějšímu w Bohu Otci knížeti a pánu panu Martinowi arcibiskupu pražskému, stolice swaté apoštolské legatu, Jeho Milosti Císařské raddě a nejwyššímu mistru křížowníkúw s čerwenou hwězdou i jiným arcibiskupům pražským, aby se w týž statek uwázal jedním komorníkem pražským, a jej držel a užíwal bez plundrowání statku dokud a tak dlouho, dokudžby některý z nich wedly odkázání mého strany religi tomu žádosti učiniti nechtěl, a polowici těch důchodůw na špitál Budyňský k zlepšení téhož špitálu wydáwal, - jestližeby pak wedly odkázání mého relige zachowati chtěli, tehdá se budou moci zase w týž statek strýcowé moji, oni neb dědicowé jich, jedním komorníkem pražským uwázati a jej držeti a užíwati ........
Na swědomí já swrchupsaný Mikuláš Zajíc z Hazmburka a na Budyni dal jsem swou wlastní pořízenou pečet přitisknouti a přiwěsiti k tomuto kšaftownímu listu a poručenstwí sám dobrowolně s jistým mým wědomím. A pro lepší toho jistotu a budoucí paměť dožádal jsem se urozeného p.p.Diepolta z Lobkowic a na Diwicích, a urozeného p.p.Fridricha Míčana z Klinšteina a z Roztok a na Koruhauze, a urozeného p.p.Fridricha z Lobkowic a na Perutci, a urozeného pana Fridricha Štraucha z Chlumku a na Hospozíně, že jsou také pečeti swé na swědomí podle mé dali, jím beze škody přiwěsiti.

Jenž jest dán letha od Narození Syna Božího 1582 - w pátek po rozeslání swatých apoštolů Božích."