Socha sv.Jana Nepomuckého stojí v Havlíčkově ulici před domem č.p.154, (naproti autobusovému nádraží).
Je zhotovena v životní velikosti. Světec stojí nad postavou ďábla, která symbolizuje lež a pomluvu a drží v ruce jazyk ozdobený svatozáří.
Sochu nechal v roce 1761 postavit Jan František Švarc, královský zásobovatel. Socha je ze mšenského pískovce.
Na základně postavy čteme dokonce plný podpis autora díla. Je jím Bartoloměj Eder (narozen v roce 1717, zemřel v roce 1778), který do Čech přišel z Tyrol a pracoval
v Budyni nad Ohří, Třebívlicích a
Libochovicích. To, že autor sochu podepsal, svědčí o tom, že si vlastní dílo cenil.
Nápis na podstavci:
HONORI DIVI NEPO
MVCENI sVI NOSTRI
QVE PATRONI
EREXIT
IOANNES FRANZ
SCHVVARTZ
REGIVS ANONARIVS
AO 1761
Česky: Ke cti svatého Nepo
muckého, mého a našeho
patrona
postavil
Jan František
Schwartz
královský "zásobovatel"
roku 1761
Pan Suchomel píše:
Význam této kamenosochařské práce však nespočívá pouze v jejích kvalitativních přednostech. Svatojánská socha Bartoloměje Edera je totiž víc než výjimečně zdařile
výtvarně zvládnutým dílenským jedincem. Uměleckou hodnotu díla tu ještě umocňuje zcela osobité, nevšední zpracování daného ikonografického tématu. Eder zde naprosto
překvapivě nepoužil onu obecně v Čechách platnou a překotně užívanou rauchmillerovskou sochařskou kompozici, ale vytvořil v libochovické soše nový, zcela ojedinělý
ikonografický typ svatojánského zobrazování, když zpodobil sv.Jana Nepomuckého jako světce, který zašlapuje ďábla pomluvy a jako atribut mu vtiskl do levé pozdvižené
dlaně relikviář s neporušeným jazykem. A tato verze svatojánské podoby je českým unikátem, nenalézajícím v domácím barokním a rokokovém sochařství adekvátní
obdoby.
V roce 1979 byla socha restaurována sochařem Miroslavem Zentnerem.