Listina o udělení léna vévodství Opavského knížeti Mikuláši, vévodovi opavskému ze dne 3.července 1318.

(Kaubek - Děje města Libochovic)

"My, Mikuláš, z boží milosti vévoda opavský. Přejeme si, aby vešlo zněním tohoto listu ve známost všech, jak přítomných, tak budoucích, že když nejasnější náš pán, pan Jan, jasný král český a polský a hrabě lucemburský, vzal v úvahu zásluhy naší věrnosti a služeb a shledal, že si za ně zasloužíme milost jeho štědré laskavosti, a zváživ užitečné a věrné služby, jež jsme mu prokazovali a poskytovali, udělil nám a našim dědicům ze své štědré laskavosti v léno a lenním právem na věky svoji zemi neboli vévodství opavské s hodností a titulem téhož vévodství, i s městy, hrady, opevněními, vesnicemi, statky a vším ostatním příslušenstvím, užitkem, důchody a právy této země neboli vévodství, jak je toto vše obšírněji a zřetelněji obsaženo v jeho privilegiu nám o tom vydaném. My jsme přijali pro sebe a své dědice v léno od řečeného našeho pana krále toto vévodství se vším a jednotlivým, co bylo svrchu uvedeno, a jako pravému pánu svrchuřečeného léna jsme mu složili a skládáme hold, aby ho přijal pro sebe, své dědice a nástupce, krále české, a touto osobní, námi složenou přísahou mu slibujeme věčnou věrnost, oddanost, poslušnost a úctu. Ustanovujeme a vůbec chceme zařídit, aby naši dědicové a nástupci, kteří nastoupí v témže lénu a vévodství, byli ve všem na věky zavázáni přijímat toto léno neboli vévodství lenním právem z rukou téhož našeho pana krále a jeho svrchuřečených dědiců a nástupců, skládat jim též složením přísahy zmíněný hold, věrnost, oddanost, poslušnost a úctu, a činit tak na věky.
Zavazujeme také sebe, své svrchuřečené dědice a nástupce předeslanou přísahou osobně složenou, skládáme slavný slib témuž našemu panu králi, jeho svrchuřečeným dědicům a nástupcům, a slibujeme, že kolikrátkoli a kdykoli týž náš pan král přikáže nebo jeho nástupci přikážou, že ho i je podpoříme a chceme podporovat skrze naše dědice a nástupce proti každému člověku věrně a podle svých možností, jako jeho věrný vazal a na věky ve všem a jednotlivém, co vyžadují a požadují lenní práva a co má a je povinen také každý vazal ve všem činit svému pravému pánu. Přitom zvláště zdůrazňujeme to, že v případě, že bychom my nebo kterýkoli z našich legitimních dědiců a nástupců, kteří po nás ve svrchuřečeném vévodství nastoupí, zemřeli a nezanechali legitimních synů, hned od té chvíle se totéž vévodství se vším a jednotlivým, co bylo svrchu uvedeno, svobodně vrátí ke svrchuřečenému našemu panu králi, jeho zmíněným dědicům a k řečenému Království českému. Slíbili jsme konečně a slibujeme složením slavnostní přísahy, že budeme my, naši dědicové i nástupci pod přísahou trvale na věky zachovávat a neochvějně plnit vše i jednotlivé, co je svrchu uvedeno.
Svědkové pak, kteří přizváni k tomu a povoláni byli přítomni svrchu uvedenému jednání, jsou tito: totiž jasná knížata páni Boleslav a Hynek, vévodové slezští, urození muži Oldřich, hrabě z Hanavy, Ota z Bolantu, Petr z Rožmberka, nejvyšší komorník Království českého a Jindřich z Lipé, podkomoří téhož království, Oldřich ze Žebráka, purkrabí pražský, Beneš z Vartemberka, číšník, a Heřman z Miličína, stolník řečeného království, Oldřich z Říčan, sudí zemský, Těma z Koldic, Jindřich z Lichtemberka, Heřman a jeho bratr Hynek, synové Půty z Frýdlantu, Bernard z Cimburka, mečník, Plichta z Adlaru, Heřman ze Zvířetic, Jan Scamborius řečený z Šildberka, Zbyněk ze Žebráka, Spacman z Benešova, Sezema z Heršteinu a Zdeněk Kovan.

Na svědectví toho jsme dali vyhotovit tuto listinu a potvrdit ji přivěšením naší pečeti. Dáno v Praze, dne 3. července, léta Páně l318."