Pro vývoj hradu byl však mezníkem rok 1335, kdy král Jan Lucemburský, sháněje peníze na válečné výpravy, či možná částečně spláceje svůj dluh, prodává Klepské panství panu Zbyňkovi Zajíci z Valdeka a ze Žebráka, příteli svého syna Karla IV.
Listina z doby Jana Lucemburského je datována na sv. Štěpána, tedy 26. 12. 1336. V kanceláři českých králů bylo tehdy obvyklé počítání nového roku od Božího hodu vánočního, 25. 12., je správnější zařadit tuto listinu k roku 1335.

Zbyněk Zajíc z Valdeka a ze Žebráka nechal přestavět hrad Klep v mohutné panské sídlo a učinil je svým sídelním hradem, který nazval Hasenburg, on sám a jeho potomci se začali nazývat z Hasenburga. V prvopočátcích Hasenburského panství byly zahrnuty Libochovice s tvrzí, jako hospodářské centrum a vesnice Klapý, Radovesice, Lhota a Poplze.

Dr.Menclová ve své knize Hrady a zámky popisuje tuto přestavbu takto :
„Zbyněk z Valdeka koupí hradu Klep získal stavbu pro nový typ hradu na počátku 14. stol. neobyčejně pokročilou a pro další vývoj velmi podnětnou. Malý hrádek ovšem nestačil potřebám náročného velmože, a byl proto vzápětí přestavěn a rozšířen.
V druhé stavební periodě po r.1335 bylo toto jádro obklopeno asi 2,5 m širokým parkánem
2,5 metru široký parkán (na levé straně) s nižší a slabší obrannou zdí. , uzavřeným nižší a slabší zdí, opřenou na severozápadě o vysoké osmiboké sloupce čediče
Pohled na jádro hradu od severozápadu. Nalevo čedičové bloky. , které tu tvořily dostatečnou záštitu. Od východní, nižší plochy hřebene byla tato část hradu oddělena hlubokým příčným příkopem
Místo, kde probíhal hluboký příkop oddělující jádro hradu od jeho přední části. , který patrně zůstal ze staršího opevnění. Zbytek hřebene
Střední část hradu, rozdělená hradebními zdmi na více částí. V pozadí válcová Černá věž. byl k horní části přihrazen dlouhou a velmi úzkou smyčkou hradební zdi a zesílen ve východním cípu 25 m vysokou okrouhlou věží. Věž
Válcová "Černá" věž výška 25 m, průměr 9 m a síla zdí pouhé 2 metry. Postavená je z místního čediče měla v průměru 9 m při tloušťce zdi pouhých 2 m, a protože byla postavena z místního temného čediče, říkalo se jí Černá na rozdíl od horní věže
Horní "Bílá" věž je postavena z bílého pískovce, měla obytná patra. Bílé, vyzděné ze světlého pískovce. Jejím úkolem bylo střežit příjezdní cestu, která pod ní po severním svahu stoupala k první, dnes už jen velmi špatně zachované vstupní bráně
Pohled od zbytku první vstupní brány na Černou věž. pod velkým příčným příkopem horního hradu. Brána, podle starých pohledů věžová a k horní části
Pohled od zbytku první vstupní brány na Bílou věž. U levého okraje fotografie byla brána spojena příčnou zdí s horní částí hradu. hradu připojená příčnou zdí, vedla do úzkého koridoru, chráněného z levé strany hradební zdí
Zbytky hradební zdi oddělující střední část hradu od přístupové cesty od první brány. s cimbuřím a z druhé strany zaříznutého do stráně. Koridor nedaleko okrouhlé věže končil druhou branou
Pohled od zbytku druhé vstupní brány na Bílou věž. U pravého okraje fotografie se nachází zbytek brány. , prolomenou ve velmi silné příčné zdi, nad níž býval v patře krytý ochoz. Při vstupu do předhradí byla po levé straně nejdřív studna či cisterna a hned za ní zmíněná okrouhlá věž, přístupná jedině vysoko prolomeným obdélným portálkem
Pohled na Černou věž. Do věže se vstupovalo portálkem umístěným v jedné třetině věže. V popředí jsou zbytky vnitřní hradební zdi. od západu spojeným podle zachované pravoúhlé vpadliny padacím můstkem s nějakou blízko věže stojící a dnes už beze stop zmizelou budovou. Věž ukončoval nahoře ochoz, založený na šířce zdi a rozšířený kamennými konzolami, který byl přístupný hrotitým portálkem z posledního ustupujícího patra. Od druhé brány prošla cesta úzkou uličkou mezi věží a budovou s ní spojenou padacím můstkem a podél jižní hradební zdi
Zbytky vnější hradební zdi (vlevo), přístupová cesta a zbytky hradební zdi střední části hradu. (Vpravo od cesty) . Míjela po pravé straně postavené hospodářské budovy (dnes až na nepatrné zbytky zbořené), až k příčnému příkopu, oddělujícímu vnitřní hrad od předhradí. Zde vstoupila po padacím můstku nejdříve do parkánu a pak do nádvoří horního hradu, obklopeného mohutnou a vysokou obalovou zdí
Zbytky obalové hradební zdi jádra hradu s dosud dobře zachovaným ochozem a cimbuřím. Foto z vnější strany zdi. s ochozem, uzavřeným navenek cimbuřím
Zbytky obalové hradební zdi jádra hradu s dosud dobře zachovaným ochozem a cimbuřím. Foto z vnitřní strany zdi. , dosud na jihozápadní straně dobře zachovaným. Nádvoří bylo celé zastavěné až na malá prostranství kolem cisterny, pečlivě z kvádrů vyzděné. K jižní i severní části ohradní zdi přiléhaly obytné budovy, mezi nimiž zbyla jen úzká ulička
Obytné budovy v hlavní části hradu. Mezi budovami byla pouze úzká ulička. . Z ní se chodilo hrotitým portálkem do sklepů
Z uličky se vstupovalo do sklepů s valenými klenbami. v jižním křídle, dodatečně zaklenutých valenou klenbou. Plochostropé patro, rozdělené ve dvě místnosti, se obracelo do uličky pozdně gotickým sedlovým portálkem
V druhém patře větší budovy zůstal zachován vstupní gotický portálek. . Odtud a ze štítových zdí bylo také osvětlené, protože v obalové zdi, hlavní záštitě hradu, nebylo vůbec otvorů. Druhá menší budova
Jedna z dvou obytných místností menší budovy v hlavní části hradu. budova na protější straně uličky měla také v přízemí i v patře po dvou místnostech. Její východní kvádrové nároží bylo později připojeno k Bílé věži. Obě budovy podél uličky byly v patře nad rozpěrnými oblouky spojeny přechody nebo pavlačemi, podobně jako na Frymburku. Nejzajímavější částí hradu kromě obalové zdi je cisterna, přiléhající k východnímu čelu jižního obytného křídla. Její horní trychtýřovitě rozšířený sběrač vody je čtverhranný a přechází dole užším hrdlem do spodní lahvovité části.“

K základu Házmburského panství je nutné připočítat i panství Budyňské, které Zbyněk Zajíc vyměnil s králem Janem Lucemburským za své panství Žebrácké. Výměna se stala 6.června roku 1336.

zpět        vpřed